K čemu je velká postel a velký polštář

Markétko, proč vždycky spíš tak na kraji, když máš pak volnou celou postel a celý polštář?

No přece aby si tady mohl ještě někdo lehnout!

Markétka myslí na všechny

Markétka dává mámě talíř s nedojezeným obědem:

To je pro tebe, babičko.

A to mám jako dojídat zbytky?

No jo, aby ses taky trochu najedla. 

aspoň že v té škole jí slušně...

Dostala jsem sms od mámy:

Koupila jsem holkám makový závin. Markétka pečlivě vybrala mák a začala ho hňácat a matlat. 

"Markétko, co to děláš?!"

"Kuličku... ale v jídelně jím slušně, babičko!" 

Lásce neporučíš... :-)

Lucinka dnes dostala milostný dopis

A jde se nakupovat...

Markétka s dědou jdou do obchodu. Děda dostal za úkol koupit lovecký sýr, ale nemohl ho najít.

Markétka: Dědo, tak se běž někoho zeptat!

Děda: Ale tady nikdo není...

Markétka odkráčela a po chvilce se vrací a za ruku s sebou vede prodavačku. Když došly k dědovi, Markétka se na ni otočila a řekla:

Paní, prosím vás, řekněte mu, kde máte lovecký sýr, nebo já tady s ním budu do večera!

Markétka v tom má jasno...

O lásce rok poté...

Telefonát domů, březen 2010:

M.: Já jsem se zamilovala do Vojty.

Já: Jo? A co on na to? Ví o tom?

M.: Jasně. Já jsem mu to řekla.

Máma: Já jsem v šoku. Nám o tom nic neřekla!

---

Není nad slušné vychování.

Markétko, co uděláš, když ti někdo dává něco, co nechceš?

M.: Řeknu fuj... ne? Tak řeknu - prosím, prosím, nedávejte mi to.

---

Markétka a jídlo, nikdy nekončící příběh...

M. Já chci jíst něco zajímavého.

---

Skromnost sama

Markétko, jak jsi na to přišla?

M.: Mně to poradila hlava. Ona asi chce, abych věděla všechno, ta hlava je šikulka.

---

Po pádu z kola: Já jsem se bouchla do zadečku. Skoro jsem se rozbrečela.

---

Hlavně, že je pohoda:

Já tu budu ležet jen chvilku, jen se podívám na oblohu.

---

Hlavně, že má tu starší sestru

Markétko, pamatuješ si, jaké máš číslo bot?

M.: Pamatuju! Luci, jaké mám číslo bot?

---

Markétka po probuzení:

Já jsem slyšela Ježíška, že mi zapomněl dát jeden dáreček. A říkal, že když budu moc hodná a budu spinkat, tak mi ho donese.

- A jaký dáreček ti zapomněl dát?

No to je překvapení!

---

Jasně... ženský... zuby

Lucinko, až ti ty zoubky vypadnout, tak budeš mít ty ženský.

O lásce

A když jsme měli včera toho 14. února (a když už tu máme moudra o manželství), tak je vhodné si napsat i něco o lásce.

Markétka v tom má jasno. V pěti letech má na lásku ještě spoustu času, ale vysvětlujte to ostatním... A tak nám jednou vykládala o Tomáškovi ze školky a oslovovala ho "můj Tomášek". A máma se jí zeptala, jestli je to nějaký její miláček ze školky. Načež Markétka objasnila situaci:

"Tomáše mě miluje. Já ho ale milovat nechci, vždyť jsme ještě malí! Ale on mě fakt miluje..."

Chudák Tomášek. :)

Ovšem Vojtíšek, chlapec o pár let starší, kterého Markétka v Chorvatsku bránila před nepravostmi konanými na jeho adresu jeho starším bratrem, to je, jejími slovy "Vojtíšek, můj milášek." No jasně, na co se otravovat se stejně starým... klukem, ne? :)

Ale i Lucinka ví, jaký má být správný chlap. Jednou jsme takhle šly přes náměstí a tam se pošťuchovali nějací kluci, zhruba desetiletí. Lucinka se na ně chvilku dívala a pak moudře pravila:

"Teda ti zlobí! Do těch by se žádná holka nezamilovala!"

Otázka je, jestli to není naopak... :)