Většina z vás asi ví. Máme doma dvě krásné holčičky :) A protože je s nima občas fakt sranda (jsou velmi kreativní :)), rozhodla jsem se, že o to nejlepší z jejich repertoáru se s vámi podělím, takže tady to je...

Sunday, March 30, 2008

Maškarní

Holky - maškarní (únor 2008)


Lucinka se dlouho nemohla rozhodnout, za co půjde... Nakonec princeznu, baletku i berušku porazila čarodějnice. Proč? "Protože jsem chtěla, aby se mě všichni báli." :) Markétka měla hned jasno - Pilát z Kalibiku. :)

PS: Když kliknete na fotku, otevře se vám mini-album. :)

Lucinka speaks English


Lucinka: "Tak se mě ptej třeba Do you like chocolate? a já budu říkat Yes, I do, nebo No I don't."

- Do you like chocolate?

L.: Yes, I do.

- Do you like pizza?

L.: [napřed se zatváří, že to je to nejhnusnější jídlo ze všech, ačkoli ji, tuším, nikdy nejedla :)] No, I don't.

- Do you like Markétka?

L.: "No, I don't!!!"

- Tady jsem trochu zmatená... :) - "Ale vždyť je to tvoje sestřička!?"

L.: "No právě, tak ji přece nebudu jíst!!!" :)

Přírodní jevy


Na cestě do školky...

Lucinka: "To je ale mlha."
Markétka: "Já nic nevidím. Já se ztratím. Když půjdeme na procházku, tak se všichni ztratíme."
L.: "Nee, ta mlha odejde."
M.: "Neodejde."
L.: "Odejde."
M.: "Neodejde, vždyť mlha nemá nohy."
L.: "No joo, ale když bude foukat vítr, tak ji přece odfoukne."

---

Po plese...
Tak jsem šla s Radkou na ples a druhý den mi nebylo úplně do zpěvu. :) Měla jsem v pokoji zatažené závěsy, načež za mnou přišly ty dvě krásky a Lucinka začala, že mi roztáhne závěsy... Na moje protesty reagovala tím, že tam je přece sluníčko. Tak jsem jí řekla, že to vím a že bych chtěla, aby zůstalo venku. Tady se zapojila Markétka:
"Ale to sluníčko tam bude pořád."
- Aha... Jakto?
"No protože je tam přilepený..."
- (Tohle jsou věty, který děti pronáší s tónem, který vám dává najevo, že nevíte absolutně vůbec nic... :)) - Hm, a kdo ho tam přilepil?
"Nikdo. Ono se tam přilepilo samo. Vždyť má přece ruce!"
- Tuším, že v tenhle okamžik si Markétka říkala, že s takovým ignorantem přece nebude ztrácet čas. :)

Hovory na procházkách :)


Jednou jsme se šly po cestě z kina podívat na labutě (byly tam jen dvě, protože to bylo v lednu, ale i to stačilo) a Markétku napadlo, že s sebou příště vezmeme chleba nebo rohlíky a budeme je krmit, protože "to bude fakt sranda." Před mým odjezdem jsme to nestihly, takže to budeme dohánět po návratu. Kdo se chce přidat? :)

Taky jsme jednou, opět po cestě z kina, řešily, co by holky chtěly, abychom jim s Jirkou dovezli z USA. Markétka, ještě pod vlivem toho, že předtím jsem byla v Africe, měla vymyšlená zvířátka... A tady je důkaz toho, že dětská logika je prostě úžasná...

Markétka: "Já bych chtěla lefa [čti: lva]."
já: "Ale ten by nás všechny snědl."
M.: "Však malinkýho lefa."
já: "No jo, ale on vyroste a pak nás všechny sní."
M.: "Tak ho dáme na zahradu. Aspoň tam babička s dědou nebudou moct chodit a nebudou kouřit."

po chvilce:
M.: "Tak třeba žirafu."
já: "Ale ta má dlouhej krk, ta se nám domů nevleze."
M.: "Ale může ležet ne? A položit si ten krk na zem."
já: "To může, ale nemůže tak být pořád."
M.: "Tak ji dáme na zahradu."
já: "Tam ji sežere ten lev."
M.: "Tak budeme mít jenom žirafu. Ale když bude na dvoře žirafa, tak tam budou moct chodit kouřit."

Čert ve tmě


Ten obrázek vlevo je Markétčin výtvor. Co to doopravdy je, to ví snad jen ona sama... Napřed kresila dědu... potom Robinka - kamaráda ze školky: "To je Robinek, on má velký ruce, protože už je velkej chlap!" Potom to byl čert, tuším... A tak se to různě opakovalo. Jednou nakreslila černý flek a na ten černý flek nakreslila jiný černý flek. Když jsem se jí zeptala, co to je, prohlásila: "To je čert ve tmě!"
Markétka má obrovskou fantazii. A očividně dává přednost abstraktnímu umění. (Když jsme byli v New York City Metropolitan Museum of Art, říkala jsem si, že Markétčiny výtvory by tam mohly klidně viset taky... Jenže ty její mají často hlubší myšlenku. :))

Když je Markétka nemocná


Koncem prosince postihla naši rodinu viróza, kterou jsme si mezi sebou postupně předávali. A postihlo to i Lucinku s Markétkou. Markétka je většinou bojovná ve všech oblastech, takže ji jen tak něco neskolí. Jednoho rána mi ale před odchodem do školky Lucinka oznámila, že Markétka má horečku. No joo, jasně, říkala jsem si, vždyť vypadá úplně zdravě. Ale protože už se mi v minulosti stalo, že Lucinka měla pravdu, i když to tak nevypadalo, změřila jsem Markétce teplotu. A fakt - měla horečku. Takže jsem odvedla Lucku do školky a chystala se strávit dopoledne s nemocným Miminem. Miminko ale, i když je nemocné, má pořád víc energie, než většina světové populace. :) Takže se mi pár hodin nedařilo ji přesvědčit, že by měla spát... Nakonec si teda lehla s tím, že se bude dívat na pohádku. A já se šla učit k sobě do pokoje...
Asi 30 minut poté se za mnou přiřítila Markétka na koloběžce, celá rudá, horká, ale pořád plná energie. Tak jsem jí změřila teplotu, abych zjistila, že má 39 horečku... a přijela na koloběžce... :) Abych ji uspala, šla jsem si lehnout s ní. Já bych spala hned, ale Markétka mi před tím, než opravdu usnula, ještě stihla sdělit, že to modré na glóbusu je moře a že se těší, až pojedou na moře... a spoustu dalších věcí. Takhle to vypadá, když nám Miminko onemocní... :)

Markétčina slovíčka


Markétka je hodně kreativní i verbálně a často nám obohacuje slovník o nové pojmy. Tady je pár příkladů:

  • unavka unavená - co to znamená, je, myslím, poměrně jasné. V jejím podání to má ale úplně jiné vyznění. :) Markétka si lehne na gauč a prohlásí, že je unavka unavená a že si musí odpočinout... Tak odpočívá... asi 10 vteřin... poté vyskočí a je opět plná energie. :)
  • studenka - tuším, že tím nám chtěla říct, že je jí zima a že má studené ruce...
  • a takhle bych mohla pokračovat, protože pro Markétku červená barva není červená, ale červenka a tak dál... :)

VÁNOCE!!!

Fotka: Markétka zrovna dostala spidermanovskou výbavičku :).


Vánoce s dětmi jsou úplně jiný svátek... Fakt sranda, zvlášť když máte doma takové poklady, jako máme my. :)

O Vánocích jsme se bavili už několik měsíců předem, protože Lucinka přicházela s novými a novými nápady, co by chtěla od Ježíška. Pamatuju si třeba na jednu podzimní cestu do lesa na houby, kdy nám Lucinka prozradila, že ví, co dostane od Ježíška, protože se jí o tom zdálo (u mě následoval asi dvouminutový záchvat smíchu :)). Lucinka si přála dostat kabát, oblečení pro Zuzanku (= panenka) a - pozor, teď to přijde - podprsenku!!! Tu mimochodem taky dostala (trvalo mé máme dlouho, než ji sehnala :)) a ta taky byla dárkem, který měl u Lucinky největší úspěch. :) Vzhledem k tomu, co si přála Markétka, je myslím zřejmé, jak jsou každá jiná... :) Hovory s Markétkou o Ježíškovi vypadaly většinou nějak takto:

Markétko, co bys chtěla od Ježíška?
Markétka: "Čepičku pro Lucinku."
A co ještě?
M.: "Hmm... Ještě čepičku pro babičku."
A nechtěla bys něco pro sebe?
M.: "Třeba jablíčko."

Nakonec i Markétka přišla na to, co by chtěla od Ježíška... Spidermana... Nová generace - na nějaké klučičí a holčičí hračky už se nehraje. :) O Spidermanovi nám pak prozradila pár věcí, jako třeba: "Já dostanu Spidermana a on vás všecky zabije!" Poté, co jsme jí vysvětlili, že to není moc hezké, prohlásila: "Nee, on vás bude chránit, on zabije jenom ty zlý..."

Na nás si nikdo nepřijde...


Častým tématem hádek Markétky s Jirkou jsou párečky (a obecně jídlo - to je Markétčino citlivé téma a na její jídlo jí nikdo sahat nesmí... Častý scénář po návratu ze školky je asi takový, že Markétka otevře ledničku a s povzdechem pronese jednu z těchto vět:

Já jsem celý den nic nejedla.

Musím si vzít něco malého k jídlu.

Já chci páreček!!!

Takže párečky a Jirka... Jirka byl, tuším, v USA, takže jsme s ním s holkama mluvily na Skypu. A jako obvykle se debata stočila na párečky, když Jirka začal Markétce vyhrožovat, že jí sní páreček (to většinou vede k hádce :)). Tentokrát to ale Markétku nechalo úplně v klidu a jediné, co mu řekla, bylo:

Ty stejně nepřijedeš.

---

Na Lucinku si pak nepřijdete ani s cizí řečí, konkrétně s angličtinou. Myslím, že jsme byli doma všichni překvapení, když mě přijeli navštívit dva američtí kamarádi a Lucinka se s nimi bez problémů bavila, jako by mezi nimi nebyla žádná jazyková bariéra. Lucka zná spoustu podstatných jmen v angličtině, barvy, umí počítat do 10, zná pár písniček a ví, jak říct, že má něco ráda a že nemá něco ráda. To jí úplně stačilo k tomu, aby Susan sdělila, že chce, aby si s nimi šla malovat. A pak jí postupně dávala instrukce o tom, co chce, aby Susan namalovala. (Ukázky výsledků níže :))

Markétka byla s "Američany" (jak je holky celou dobu oslovovaly) taky rychle hotová... Susan poděkovala mojí mámě za oběd, načež se na mě Markétka otráveně otočila a dala mi jasné instrukce:
"Barunko, řekni jim, že thank you se neříká, ať říkají děkuji."

(V dětském světě je všechno tak jasné. :))


Markétčiny perličky


Markétka je taková malá (ale výbušná :)) truhla hlášek, které by asi nikoho jiného nenapadly.

---

Chystám se ke kadeřnici a před odchodem se mě Markétka ptá, kam jdu. Poté, co jsem jí to řekla, Markétka vzdychne a prohlásí něco o tom, že když se nechám ostříhat, budu škaredá. Pak dodá:

"Ale to nevadí, já tě budu mít ráda, i když budeš škaredá."

(Ani nevíte, jak se mi ulevilo... :))

---

Markétka: "Barunko, kde je Jirka?"
Já: "Zase odjel do Ameriky."
M.: "A kdy přijede?"
J.: No, až za dlouho..."
M.: "Ach jo, já si s ním vždycky tak hezky hraju."

---

Určitě znáte hlášky jako "Bolí tě ruka? Tak ti zlomím nohu a ruka bolet přestane" (nám tohle často říkal trenér :))... Markétka jde ale dál...

Markétka: "Dědo, co tě bolí?"
- "Záda a loket" (můj táta hraje tenis... :))
Markétka prohlásí "To je málo..." a skočí mu na břicho... Vítězoslavně se postaví a s andělským úsměvem se zeptá: "Lepší?"

---

PS: Všimněte si medvídka na fotce. Bez něho nedá Markétka ani ránu a sebrat jí Medvídka je pro ni asi největším trestem... Dobře, druhým největším, první by asi byl zákaz jídla. :)

Lucinčina moudra


Někdy na podzim roku 2007... Lucinka, Markétka a můj táta jedou autem z Vrbátek do Prostějova.

Táta: "Holky, dívejte, co tam letí!"

Lucinka: "To jsou labutě. Letí do teplých krajů... i s rodinou."

(Na podobné téma jsme pak měly s Lucinkou rozhovor, když jsme se bavily o tom, jaká zvířata žijí v Africe. Lucinka usoudila, že tam žijí ti ptáci, co nejsou přes zimu u nás. :))

---

Opět v autě, tentokrát se vracejí ze školky. Ti, co u nás někdy byli, ví, jak "podivně" moji rodiče parkují (tj. na místě pro jedno auto stojí dvě). Maminka ale zapomněla, že je pátek a že musí zaparkovat na kraji, takže se tam tatínek s autem nevlezl. Lucinka vyleze z auta, vzdychne a prohlásí:
"Ta babička se to snad nikdy nenaučí."

---

Markétka asi měla jednu ze svých boxovacích nálad...

Lucinka: "Markétka je moje kamarádka a sestřička."

Markétka přijde a chce se s Lucinkou boxovat...

Lucinka: "Chceš mě zabít?? To bys pak neměla žádnou sestřičku!!! Ani kamarádku bys neměla!!!"

---

Lucinka si fakt všechno pamatuje, takže když se u nás doma něco hledá, vždycky se ptáme Lucky, jestli neví, kde to je. A když to neví ona, tak víme, že už to nikdy nenajdeme. :) A proč to tak je, nám Lucka jednou vysvětlila sama...

Lucinka: "Já všechno vím, protože jsem chytrá."

Není nad zdravé sebevědomí. :)