Hovory na procházkách :)

Jednou jsme se šly po cestě z kina podívat na labutě (byly tam jen dvě, protože to bylo v lednu, ale i to stačilo) a Markétku napadlo, že s sebou příště vezmeme chleba nebo rohlíky a budeme je krmit, protože "to bude fakt sranda." Před mým odjezdem jsme to nestihly, takže to budeme dohánět po návratu. Kdo se chce přidat? :)

Taky jsme jednou, opět po cestě z kina, řešily, co by holky chtěly, abychom jim s Jirkou dovezli z USA. Markétka, ještě pod vlivem toho, že předtím jsem byla v Africe, měla vymyšlená zvířátka... A tady je důkaz toho, že dětská logika je prostě úžasná...

Markétka: "Já bych chtěla lefa [čti: lva]."
já: "Ale ten by nás všechny snědl."
M.: "Však malinkýho lefa."
já: "No jo, ale on vyroste a pak nás všechny sní."
M.: "Tak ho dáme na zahradu. Aspoň tam babička s dědou nebudou moct chodit a nebudou kouřit."

po chvilce:
M.: "Tak třeba žirafu."
já: "Ale ta má dlouhej krk, ta se nám domů nevleze."
M.: "Ale může ležet ne? A položit si ten krk na zem."
já: "To může, ale nemůže tak být pořád."
M.: "Tak ji dáme na zahradu."
já: "Tam ji sežere ten lev."
M.: "Tak budeme mít jenom žirafu. Ale když bude na dvoře žirafa, tak tam budou moct chodit kouřit."