A když jsme měli včera toho 14. února (a když už tu máme moudra o manželství), tak je vhodné si napsat i něco o lásce.
Markétka v tom má jasno. V pěti letech má na lásku ještě spoustu času, ale vysvětlujte to ostatním... A tak nám jednou vykládala o Tomáškovi ze školky a oslovovala ho "můj Tomášek". A máma se jí zeptala, jestli je to nějaký její miláček ze školky. Načež Markétka objasnila situaci:
"Tomáše mě miluje. Já ho ale milovat nechci, vždyť jsme ještě malí! Ale on mě fakt miluje..."
Chudák Tomášek. :)
Ovšem Vojtíšek, chlapec o pár let starší, kterého Markétka v Chorvatsku bránila před nepravostmi konanými na jeho adresu jeho starším bratrem, to je, jejími slovy "Vojtíšek, můj milášek." No jasně, na co se otravovat se stejně starým... klukem, ne? :)
Ale i Lucinka ví, jaký má být správný chlap. Jednou jsme takhle šly přes náměstí a tam se pošťuchovali nějací kluci, zhruba desetiletí. Lucinka se na ně chvilku dívala a pak moudře pravila:
"Teda ti zlobí! Do těch by se žádná holka nezamilovala!"
Otázka je, jestli to není naopak... :)
No comments:
Post a Comment