"Já mám rozum v hlavě."
A tenhle rozum v Lucčiné hlavě občas produkuje perly. Mně třeba Lucinka vysvětlila smysl manželství, protože
"Barunko, ale ty nemůžeš mít děti, když se nevdáš!"
a taky
"Když se nevdáš, tak budeš muset chodit nakupovat sama."
A co já s tím teď, že... :) I když, třeba to se mnou ještě není úplně ztraceno, protože, jak řekla Lucka:
"Barunko, kdybych byla kluk, tak si tě vezmu hned, protože ty jsi ta nejlepší holka na světě!"
A tohle jen tak nějaký chlap nepřekoná. :)
Co Lucince její rozum ale ještě neporadil je, jak se to dělá, aby byla hodná. Na slova mé mámy, že teda uklidila pěkně, ale ještě kdyby k tomu byla i hodná, Lucka řekla:
"No, to mi teda docela nejde."
Aspoň je upřímná. :)
A ještě jednu věc Luccince hlava neporadila: probíhat zavřenými dveřmi není dobrý nápad. A nekecám - bylo to jak ve filmu. Ozvala se rána a já už pak jen viděla ručičky a nožičky odlétnout od oněch dveří (bylo tam takové to bezpečnostní sklo, či co, takže se nerozbily). Lucinka byla v takovém šoku, že ani nebrečela. Ale pohled to byl výborný (samozřejmě hlavně proto, že se jí nic nestalo).
A kdybyste váhali nad dietami, Lucka je přebornice (taky na líčení, když jsme tak u toho... o tom by mohla Háňa vyprávět, jak jí Lucinka nakreslila na tvář kometu :)). Lucinka prostě neodolá, když vidí cokoli sladkého a když sní třeba čokoládu dědovi, má pohotové vysvětlení, že
"To bylo otevřené a zkazilo by se to!"
A když jsem jí takhle jednou řekla, že když se bude pořád cpát tím sladkým, bude tlustá, bylo mi sděleno, že
"Ze sladkého je akorát velký zadek a to mi nevadí, protože když budu mít velký zadek, tak aspoň nespadnu do záchodu."
Život je otázkou priorit.
No comments:
Post a Comment