Markétčin život je jedna velká radost...

... a navíc je se všemi a se vším hned hotová:

"Já to všechno vypiju a nebudu mít nic. A ty se, dědo, moc nesměj!"

Markétka balí miminko do plínky a komentuje: "Já su tak chytrá."

První vážný úraz zvládlo Mimino už ve dvou letech. Spadla a jako památka jí zůstala jizva na hlavě. Když jí hlavu zašili, nesla ji maminka (moje :)) domů v náruči a venku pršelo. Markétka si s čerstvě zašitou hlavou celou cestu prozpěvovala "Prší, prší, jen se leje...." a pak usnula...

Zvoní zvonek a Markétka má hned jasno, koho čekat: "To bude asi můj zlobivej Jirka."

Mimi monolog: "Máš ouška. Veliký. Já mám taky ouška. Dvě. Ale malinký. Ale já nejsu malinká, su veliká."

A kromě výše uvedeného tohle děcko občas přijde s originálními nápady, jak oslovovat ostatní členy rodiny. Takže svému dědovi občas říká čumáčku, mně moje maličká, ona sama je podle sebe holčica a občas je někdo miláček.