Tak to chodí o Vánocích u nás:
Nejdřív prskavky na dvoře a potom do koupelny, kde si ve vaně pouštíme lodičky-svíčky. A během pozorování lodiček přináší Ježíšek dárky pod stromeček. A když už jsou tam všechny dárky, tak zvoní na zvoneček. A nejinak tomu bylo i loni. A co na to Markétka?
Zazvonil zvonek a my všichni (já, bratr, táta) hrajeme pro holky divadlo "Kdo to byl??!! Ježíšek??" a Markétka na to s klidem "Asi babička..."
Přijdeme do obýváku, kde leží pod stromečkem hromada dárků (bylo jich fakt hodně). zatímco Lucinka údivem oněměla, Markétku to nijak nepřekvapilo (a já věřím, že kdyby tam nebylo nic, ona by jen zkonstatovala, že zlobily...). Máma na to: "Jé, tolik dárků! To bude asi všechno pro mě!" Načež Lucinka, náš malý sobec, překvapivě zareagovala velmi nesobecky: "To teda není všechno tvoje, babičko! To je pro všechny!"
A už se rozbaluje, Markétka dostala koloběžku. A zkouší a zkouší a docela jí to jde. Tak jí říkám: "Markétko, ty jsi jak princezna koloběžka!" Dítě, které nic nepřekvapí: "No jo, já vím, já to umím."
Večer končí, všechny dárky rozbaleny (a že jich zase bylo... :)) a Lucinka už se strachuje: "A kdy zase přijde Ježíšek?"
No comments:
Post a Comment